Umělá inteligence obrovsky pomáhá, ale člověk má cit a empatii
V čele Úřadu městské části Praha 2 je už 16 let tajemník Michal Kopecký. Poté, co převzal za Prahu 2 titul Přívětivý úřad, jsme si s ním povídali o digitalizaci, přívětivosti a budoucnosti radnic.
Praha 2 získala titul Přívětivý úřad. Věřil jste v její vítězství, nebo jste měl jiného favorita?
Přiznám se, že člověk vždy doufá, že se úsilí jeho týmu zúročí. Na druhou stranu, konkurence mezi úřady je obrovská, takže jsem se snažil zůstat nohama na zemi. Titul Přívětivý úřad vnímám hlavně jako ocenění každodenní práce našich úřednic a úředníků, kteří se snaží, aby občan nebyl jen „číslem v systému“, ale respektovaným klientem a partnerem. To je pro mě ta největší výhra.
Co všechno se hodnotilo a která kategorie byla nejobtížnější? Jak se Úřad městské části Praha 2 vypořádal s novou kategorií zapojení umělé inteligence?
Hodnotí se celá řada kritérií, celkem 87 – je mezi nimi například dostupnost a otevřenost informací, srozumitelnost webu, komunikace s občany, digitalizace služeb nebo třeba zapojení veřejnosti do rozhodování. Nová kategorie umělé inteligence byla bezpochyby výzvou. My jsme se na úřadu Prahy 2 rozhodli jít cestou praktických řešení. Takových, co úředníkům šetří čas a občanům dávají rychlejší služby. Obecně lze konstatovat, že využívat AI je rozhodně správná cesta. A ano, AI má a vždy bude mít své limity. Nikdy nenahradí člověka úplně. Proto naše vedoucí zaměstnance a úředníky, kteří s těmito nástroji pracují, intenzivně školíme. Chceme, aby umělá inteligence byla pomocníkem, efektivním pomocníkem.
Jaké podmínky musí umět vytvořit úřad, aby jeho úředníci byli vždy přívětiví? A co je momentálně bolavé místo pražských radnic?
Základ je vnitřní kultura. Úředník musí mít dobré pracovní podmínky, podporu vedení, moderní technologie a možnost se dále vzdělávat. Jen tak může být vstřícný i navenek. Pokud člověk denně bojuje se zastaralými postupy na zastaralé technice, těžko bude působit přívětivě. Bolavým místem pražských radnic je určitá roztříštěnost. Praha je unikátní město, a právě velké městské části by měly postupovat jednotně. Občan by měl mít jistotu, že kvalita služeb bude podobná, ať přijde na jakýkoli úřad.
Praha 2 má celou sbírku nejrůznějších ocenění, diplomy jsou vyvěšeny ve vstupní hale úřadu. Která trofej má nejvyšší vypovídací hodnotu?
Každá cena má svou hodnotu, ale nejvíce si osobně vážím ocenění týdeníku Ekonom – Město pro byznys desetiletí. To je opravdu jedinečný titul, který ukazuje, že Praha 2 je dlouhodobě atraktivním místem nejen pro život, ale i pro podnikání. Samozřejmě v popředí je i ocenění Přívětivý úřad, protože přímo souvisí s tím, jak nás vnímají občané. A právě občan je ten, pro koho tu jsme. Zároveň bych chtěl poděkovat zejména organizátorům, protože udržovat celý systém soutěže takhle v chodu je opravdu velmi náročné.
O Praze 2 se traduje, že v mnoha věcech bývá první a stává se tak inspirací pro ostatní radnice. Bylo to tak vždy? A co musí předcházet tomu, aby tomu tak bylo i nadále?
Praha 2 má tradici být mezi prvními. Zaváděli jsme řadu agend, digitalizovali jsme řadu služeb, spustili jsme mobilní aplikaci Dvojka. Ale nic není automatické. Abychom byli inspirací i nadále, musíme mít odvahu zkoušet nové věci, musíme se nebát inovací a zároveň se učit od druhých. A také platí, že zkušenosti je potřeba sdílet – jen tak se posune kupředu celá Praha. Jenže tohle vše by nebylo možné bez týmu lidí, týmu úředníků, kteří na projektech spolupracují.
Co je pro Vás osobně měřítkem dobré práce úřadu? Jen získaná ocenění to asi nebudou…
Mým měřítkem je spokojený občan. Pokud odchází z úřadu s pocitem, že mu někdo skutečně pomohl, pak jsme splnili svůj úkol. Ocenění jsou důležitá a dávají nám zpětnou vazbu, ale opravdový výsledek poznáte každý den u přepážky nebo v online komunikaci.
Dokážete si představit, že budou jednou radnice plně robotizované a žádní úředníci nebudou třeba? Umí člověk něco, co umělá inteligence nikdy nedokáže?
Víte, to je na delší rozhovor. Ano, vždy jsem říkal, že mým ideálem je, aby občan nemusel vůbec chodit na úřad – aby vše vyřídil pohodlně online. Takto absolutně to ale ani v blízké budoucnosti nepůjde. AI má obrovský potenciál administrativně ulehčit a tím automatizovat práci, a to v desítkách procent. Negativem ovšem je, že umělá inteligence někdy „halucinuje“, tedy vymýšlí si. Proto nikdy nemůže a nesmí nahradit úředníka. Člověk má empatii, cit a schopnost zohlednit konkrétní životní příběh – a to je něco, co technologie nedokáže. Ale pokud jde o rutinní agendy, tam nám může AI obrovsky pomoci.
Ptala se: kla