Karlák teď hlídají i koně z ciziny
Na Karlově náměstí je už od června občas slyšet typický klapot podkov koní. Nově zde na veřejný pořádek dohlíží také dvojice policistů na koních. Jak sami říkají, před jejich mohutnými zvířaty má každý respekt.
„Jsme tu na vyžádání městské části. Jezdíme sem, když máme čas, vždy na hodinu a půl,“ vypráví policistka Helena, která je u Policie ČR osmnáct let, ale na Karlovo náměstí dohlíží z výšky hřbetu koně vůbec poprvé. Sedí na hnědákovi jménem Baron, její kolega osedlal černého hřebce s cizokrajným jménem Zselic. Baron je šlonský kůň z Polska, lidově řečeno šlonzák, zatímco Zselic, jak už jeho jméno napovídá, je maďarského plemene nonius. „U policie se vyskytují převážně čeští plnokrevníci, toto je takový náš pokus integrovat k nám cizí plemena. Oba jsou skvělí,“ říká Helena, zatímco oba koně trpělivě stojí.
S kým se policisté na Karlově náměstí potýkají? „Nejčastěji řešíme osoby, které se tu povalují, což jsou často uživatelé drog či bezdomovci. Dnes jsme už ztotožnili čtyři za půlhodinu, co tu jsme,“ říká policistka. „Pokud dělají nepořádek, vyzveme je, ať si to uklidí a řekneme, že je ještě přijdeme zkontrolovat,“ dodává. Většinou prý poslechnou. „Před koni mají respekt,“ zdůrazňuje Helena. „Někdy objevíme i osoby v pátrání. Ale to se nám stává spíš u Hlavního nádraží, na Karlově náměstí jsme se s nimi zatím nesetkali,“ doplňuje.
Posílení policistů, kteří dohlížejí na Karlovo náměstí, jízdní hlídkou je jedním z opatření, se kterým městská část Praha 2 v poslední době přišla kvůli zvýšení bezpečnosti. Dlouhodobá snaha v této oblasti nese ovoce: oproti roku 2023 se podařilo snížit kriminalitu na Dvojce o pět procent. „Bezpečnost i subjektivní pocit bezpečí ve veřejném prostoru jsou pro nás klíčové. Proto organizujeme na radnici pravidelné porady se zástupci PČR, Městské policie, správci náplavek či Komwagu a dalších partnerů. Díky tomu jsme schopni pružně reagovat na aktuální situace ve veřejném prostoru a dle potřeby zasahovat,“ uvedl místostarosta Michal Zuna, který má bezpečnost v gesci. „Zvýšené hlídky na Karlově náměstí včetně jízdních hlídek jsou jedním z takovýchto preventivních opatření pro naši bezpečnost,“ dodal.
Čeští policisté dohlíželi na veřejný pořádek ze hřbetů koní už za první republiky, kdy u nás existovalo sedm eskadron po šedesáti až sedmdesáti koních. Po druhé světové válce se ale jejich řady ztenčily na jeden jediný oddíl o patnácti koních u pohraniční stráže. Oficiálně se jízdní policie, jak ji známe dnes, obnovila až v roce 1991, kdy byla v souvislosti s pořádáním Všeobecné československé výstavy zřízena v Praze. Později se rozšířila i do dalších měst.
Podle studií nahradí jeden kůň při zásahu v akci hromadného charakteru až třicet pěších policistů. Jak strážci pořádku sami upozorňují, výcvik policejního koně probíhá pravidelně celý rok, a zhruba stejnou dobu trvá, než je nový kůň na službu plně připraven. Zvíře musí být vychované a zvyklé na různé rušivé zvuky, jako je například houkání automobilu, při kterých hrozí riziko splašení.
tin, foto: Adam Slavkovský