Stoletý pomocník č. 101 a Prdlavka
Letos v červnu jsme si připomněli 100 let existence pravidelné autobusové dopravy v Praze. Pokusy nabídnout Pražanům tento způsob dopravy se datují ale již od března roku 1908, kdy se první autobus s kapacitou pouhých osmi cestujících rozjel na 1,6 km dlouhé trati z Malé Strany na Pohořelec.
Fotografie zachycuje autobus na zastávce s půvabným názvem U Prdlavky při křižovatce ulic Vozové, Slavíkovy, Ježkovy a Kubelíkovy. Svým jménem dává vzpomenout na slavnou filmovou komedii Vrchní prchni. Pár metrů odtud, před domem č. 1570/4 ve Vozové ulici, nutil bodrý a zvědavý pan Pařízek, představovaný Zdeňkem Svěrákem, členy své rodiny, aby mu hlásili správnou funkci blinkrů a zda na jeho škodovce „stěrače stírají“ a „ostřikovače stříkají“. A jelikož hlavní hrdina, znázorněný Josefem Abrhámem, jezdil Velorexem (známém mezi československými občany také jako hadraplán, montgomerák, splašené trubky, prdprdcililink či prchající stan), přezdívali Pařízkovi svému sousedovi právě „Prdlavka“.
Foto: Jaroslav Kocourek
Náročné stoupání a klesání v kopcovitém pražském terénu nebylo možné svěřit tehdejším tramvajím a původně zamýšlené návrhy na soustavu lanovek se zdály obtížně realizovatelné. A tak se objevily maličké autobusy, sužované obrovským drncáním (namísto dnešních pneumatik měly jen plné pryžové kotouče), s mnoha poruchami, z nichž některé vypadaly skutečně nebezpečně. Když dne 17. listopadu 1909 jednomu z vozů při jízdě z Hradčan na Malou Stranu praskl hnací řetěz, rozjel se autobus nekontrolovaně prudce se svažující Nerudovou ulicí dolů. Pohotový řidič začal snižovat rychlost tlačením kol na hranu chodníku, a tak nedošlo k žádnému zranění, ale vedení dopravního podniku stejně přistoupilo k zastavení provozu autobusů. Nicméně po vzniku Československa si rozrůstání Prahy vyžádalo opět bezkolejné řešení dopravy.
Dne 21. června 1925 vyjely první větší autobusy, nyní již s kapacitou dvacet sedících a dvacet stojících pasažérů. Mezi jejich linkami se skutečným rekordmanem stal spoj č. 101, který dodnes alespoň z malé části jezdí po své původní trase. Tehdy měla jeho vozidla ještě označení „A“ a spojovala Čechovo náměstí se Záběhlicemi. Již roku 1929 se tato linka prodloužila přes území Vinohrad a Nového Města až na Můstek. V opačném směru začala na začátku 30. let zajíždět až do Hostivaře a od roku 1932 do ní pasažéři nastupovali již na Malostranském náměstí, aby cestou překonali mimo jiné Karlův most.
Další změny přinesla 2. světová válka, která způsobila zejména omezení provozu a zkracování trasy. Při komplexní změně označování pražských spojů v roce 1951 bylo písmenko „A“ v názvu linky nahrazeno dodnes užívaným číslem 101. A pod tímto označením se autobusy od roku 1978 znovu vydávaly do vnitřní Prahy, konkrétně na Karlov. Rozsáhlé změny v pražské MHD roku 2009 přinesly odklonění linky 101 z Vršovic na Skalku, ale od prosince 2021 se rekordmanka „Stojednička“ opět pohybuje i v našich ulicích, neboť od Zentivy a Skalky přijíždí přes Záběhlice do Vršovic, aby se po hranici městské části Praha 2 vydala od Vinohradské vodárny k náměstí Jiřího z Poděbrad. Svou trasu končí pár desítek metrů pod Riegrovými sady.
Jan Gross