Srpnová Novoměstská radnice: Kolektivní výstava i kolektivní tvoření

V tomto měsíci pořádá Novoměstská radnice dvě výstavy, které se tematicky i zpracováním vymykají tomu, co jsme zvyklí ve výstavních síních vídat. Tím spíš stojí za pozornost.

Alena Petříčková: Za svobodu žen

Jindřich Modráček: Bez názvu

Raoul Wallenberg, sir Nicolas Winton a Veleslav Wahl. Tři stateční muži, tři nevšední lidské osudy. Právě jim je věnována srpnová výstava v Galerii ve věži Novoměstské radnice, nazvaná Odvaha a empatie, tři stateční muži. Nemusíte se jen dívat, protože součástí výstavy je interaktivní oblast, do níž se může zapojit kdokoliv a rozšířit tak velkou mozaikovou louku. Tvoří se na místě, mezinárodní projekt, do nějž se už zapojilo 7500 dospělých i dětí z celého světa, má název Loukamosaic. Svou mozaiku tvořenou z květů můžete připojit k ostatním na www.loukamosaic.com.Koncept výstavy navazuje na naučnou stezku po Promenádě Raoula Wallenberga na Petříně. Na výstavě na Novoměstské radnici ovšem uvidíte především díla francouzských, italských a českých umělců, které inspirovali tři stateční muži v době holocaustu a kladou si nyní otázku: Jak křehká je lidská důstojnost, svoboda a spravedlnost? 

Raoul Wallenberg zachránil tisíce Židů. Po válce ho z Budapešti odvlekli sovětští důstojníci a již ho nikdo nikdy nespatřil. Živého, ani mrtvého. Jméno Nicolase Wintona je u nás dobře známé. Takzvané Wintonovy vlaky, které odvážely děti z židovských rodin do bezpečí, byly na kolejích již od roku 1938. Zachránily stovky dětí. Winton se dožil 106 let. Naproti tomu jméno Veleslava Wahla, ve své době vynikajícího ornitologa, upadlo v zapomnění. V době politických procesů v komunistickém Československu v 50. letech byl tento účastník druhého i třetího odboje popraven. Před smrtí si přál, aby znovu vyšla jeho kniha Pražské ptactvo, což se v roce 2021 stalo v nakladatelství Leda. Tři různé osudy spojuje touha zachraňovat druhé.

Druhá srpnová expozice má název Pod povrch a je kolektivní výstavou Nového sdružení pražských umělců. Spojuje klasické malířství a grafiku s dalšími vizuálními přístupy, ale mezi jeho členy najdeme i sochaře a fotografa. Název výstavy vystihuje skutečnost, že většina členů spolku (založeného v roce 1992 Jiřím Načeradským a dalšími umělci) hledá ve své práci niternější vyjádření osobních, filozofických, společenských a kulturních proudů, a navazuje tak na své kolegy, s nimiž pod povrchem věcí tímto způsobem komunikují a rezonují. Výstava je přístupna denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin v Galerii v přízemí.

kla