Noviny Prahy 2

Když se někde tančí swing, určitě bude poblíž Jonáš Hartl. V Praze 2 jste se s ním mohli setkat minulý měsíc při otevřené lekci swingu v Grébovce, kterou pořádala městská část Praha 2 jako novinku letošního léta. Tento rozhovor vznikl těsně před ní:

Učíte lidi tančit swing. Čím může oslovit dnešní mladé lidi?

Je projevem revolty a duchem svobody, touhy po volnosti. To je něco, co je vlastní mladým lidem v jakékoliv době. Swingový tanec dnes zažívá celosvětový boom, a právě hlavně mezi mladými lidmi. U nás zdomácněl už ve 30. letech minulého století, kdy tady podobně jako jinde v Evropě vznikaly subkultury swingařů. Měli vlastní životní styl, stylové účesy a oblékání – kluci nosili široké kalhoty, holky barevné šaty, něco jako předvoj toho, co se pak objevilo v muzikálu Pomáda. V Praze se chodilo do tančíren, kde hrály velké big bandy, např. Orchestr R. A. Dvorského. Jak píše Petr Koura v knize o české swingové mládeži a jejím hořkém světě, holkám se říkalo bedly a klukům potápky – swing je takový rozhoupaný tanec, chvílemi to opravdu připomíná potápku, jak se noří pod hladinu a zase vyplouvá nad ní.

Kdybych chtěla vidět pravý nefalšovaný swing, kam bych se za ním musela rozjet?

Za černošskými obyvateli čtvrti Harlem v New Yorku před sto lety, kteří trávili volné večery tak, že tančili, zpívali, a v jejich projevu se odrážel typický africký temperament. Počátky jazzu a swingu jsou ryze černošské, ale později do něj pronikaly i vlivy bělošské kultury. To černošské tam stále zůstává, je to párový tanec, kde velký prostor dostává improvizace a prvky taneční akrobacie. Lidé v Evropě tehdy lačnili po všem, co bylo exotické, o tom svědčí sláva tanečnice Josephine Bakerové, která se stala sex symbolem Paříže. Nakonec v Evropě swing zdomácněl. Nejznámějším tancem je charleston, který tančily naše babičky, když byly mladé.

Jsou tančírny na veřejném místě, jak je pořádá letos v létě městská část Praha 2, v něčem jiné než vaše taneční kurzy na stálé scéně?

Obvykle venku startujeme tak 20 minut před začátkem, kdy začne DJ pouštět písničky. Lidi to přitáhne, někoho jen ze zvědavosti. Já vždycky tančím, lidé se přidávají. Nikdy se nám ale nestalo, že by na tančírnu pod širým nebem nepřišel nikdo. Swingová komunita je v Praze široká a swingaři si o akcích dávají mezi sebou vědět. Nejčastějším tancem je Lindy Hop, pojmenovaný podle legendárního letce Charlese Lindberga zvaného Lucky Lindy, který se přehoupl přes Atlantik. Hlavně studentům se líbí Collegiate shag, při němž se hodně skáče v rychlém tempu. Při tanci Balboa zase tančí páry hodně blízko u sebe. Učíme lidi naposlouchat swingovou muziku, která je hodně pocitová a je v ní hodně synkop – zní jako: ta ta tá, ta ta tá. A zajímavé je, že swing má v sobě i emancipační prvek – muž nemusí být ten, kdo vede.

Patříte do rodiny taneční školy Swing Busters. Co byste o ní řekl?

Je to jedna z největších tanečních škol. Naším principem je rodinný přístup, chceme, aby se lidé u nás cítili dobře. Problémem je najít ty správné prostory pro tančírny, krásný pocit je, že při pořádání událostí se k nám hrnou dobrovolníci.

Ptala se: kla, foto: Anna Rasmussen