Dětí, které potřebují pomoc, přibývá

Rodiče by měli zpozornět při změnách v běžném chování svého dítěte. Pozor ale i na opakované bolesti břicha nebo hlavy, radí Zuzana Cesneková, ředitelka organizace Barevný svět dětí, která už dvacet let pomáhá dětem i jejich rodinám v krizových situacích a spolupracuje s MČ Praha 2. 

I bolest hlavy může signalizovat duševní potíže. V rámci Dětské pouti, kterou pořádá VFN a 1LF UK každoročně v Kateřinské zahradě, se budoucí malí lékaři učí rozpoznávat různé neduhy. Zde se zacvičují na nemocném plyšovém medvědovi. 

Můžete popsat, čím se vaše organizace zabývá?

Barevný svět dětí pracuje již od roku 2004 s rodinami, které se nacházejí v obtížných situacích. Podáváme pomocnou ruku jak dospělým, tak dětem v životních obdobích, které jsou pro ně náročně zvládnutelné. Děti podporujeme ve zvládání školních povinností a ve zdravém trávení volného času; dospělým poskytujeme intenzivní podporu sociálního pracovníka. Děti i dospělí mají také možnost využít nabídky psychologických a terapeutických služeb, a to jak formou jednorázového poradenství, tak dlouhodobé podpory. Podporujeme jak rodiny biologické, tak rodiny náhradní – pěstounské. 

Zuzana Cesneková

V jakých případech vás rodiny mají kontaktovat?

Primárně se na nás mohou obracet rodiny, které spolupracují s OSPOD (orgánem sociálněprávní ochrany dětí). Spolupráce s pracovníky OSPOD je totiž důležitou podmínkou, na jejímž základě můžeme rodině poskytovat naše služby. Konkrétně mám na mysli služby projektu Kámoš, jenž je naším nejdéle fungujícím projektem. Děti navážou spolupráci se svým osobním asistentem, který jim pomáhá se školou, nabízí jim různé možnosti trávení volného času a stane se pro ně takovým „velkým“ kamarádem. Co se týká náhradních rodin, tak ty nás mohou určitě kontaktovat v situaci, kdy se rozhodují uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče. V Praze jsme jednou z těchto doprovázejících organizací. Dále se na nás mohou obracet rodiče, jejichž děti aktuálně vyrůstají v náhradní rodině. Těmto rodičům pomůžeme porozumět situaci, ve které se nacházejí jak oni, tak jejich dítě, a pracujeme společnými silami na její stabilizaci, zpracování emocí, nastavení kontaktů atp. Ostatní rodiny se pak na nás mohou obracet např. v situacích, kdy zvažují využití psychologického poradenství či dlouhodobější terapeutické podpory.

Obecně se zhoršující duševní zdraví dětí je téma, o němž se v současnosti hodně mluví. Vidíte v praxi, že jde skutečně o problém, který se prohlubuje?

Ano, téma duševního zdraví dětí je velkým tématem, a to určitě nejenom v odborných kruzích. Dětí, které potřebují psychologickou či psychiatrickou pomoc, opravdu přibývá. Ukazují to např. data zdravotních pojišťoven. Děti se ve zvýšené míře potýkají s poruchami nálad, roste počet diagnostikovaných případů úzkostí a úzkostných stavů, depresí, poruch příjmů potravy atp. 

Potýkají se dnes děti s jinými problémy, než například před několika lety?

Určitě. Všichni máme stále jistě v paměti nedávnou pandemii covidu, její nečekaný nástup, dlouhý průběh a celkový dopad na celou naši společnost. V její souvislosti se dětem ze dne na den změnil svět – konkrétně mám na mysli zažitý způsob výuky ve škole. Byly vystaveny do té doby naprosto nevídané sociální izolaci a nejistotě ohledně budoucnosti jich samotných, jejich prarodičů, rodičů, sourozenců a kamarádů. Dále mě napadá digitální svět, ve kterém děti žijí, resp. jeho neuvěřitelně rychlý rozvoj a rozmach, kterým jsou pohlcováni. Konkrétně mluvím o sociálních sítích, na kterých děti tráví obrovské množství svého času. Setkávají se na nich s tlakem spojeným se sebehodnocením, pocity nedostatečnosti – srovnávají se s ostatními. Ruku v ruce s tím pak můžu také zmínit závislost na těchto technologiích a problematiku kyberšikany. 

Jak mají rodiče poznat, že krizi zvládnou sami, a kdy je potřeba svěřit se odborníkům?

Tak toto není vůbec jednoduchá otázka ani pro mě, ani pro rodiče, kteří si ji jistě sami v nějaké fázi, kdy se s dítětem „něco“ děje, položí. Je dobré si například vyhodnotit, zda u dítěte změna v jeho chování nebo prožívání trvá neúměrně dlouho (několik týdnů trvající smutek, podrážděnost). Na hlubší problém také může ukazovat nějaká výrazná změna v jeho běžném chování a fungování, např. změna stravovacích návyků, ztráta zájmu o jeho koníčky, zhoršení školního prospěchu, problémy se spánkem atp. Určitě by rodiče měli zpozornět při projevech extrémního chování svého dítěte, ať už jde o výbuchy hněvu a agresivity či naopak o nadměrnou pasivitu a apatii. Pokud se u dítěte objeví sebevražedné myšlenky či sklony k sebevražednému jednání, je to určitě jasný signál pro okamžité vyhledání odborné pomoci. Dalším signálem pro rodiče, kdy je třeba obrátit se na profesionály v oblasti duševního zdraví, jsou opakované stížnosti na bolesti např. břicha, hlavy či jiné fyzické příznaky, u kterých byla ze strany lékaře vyloučena jiná závažná příčina.

Můžete přiblížit projekt, který připravujete v součinnosti s Nadačním fondem MČ Prahy 2 Dvojka srdcem?

Byli jsme jako organizace působící v Praze 2 osloveni s nabídkou, zda bychom se chtěli zapojit do nově chystané výzvy tohoto nadačního fondu, a to právě konkrétně na podporu duševního zdraví dětí. Podrobnosti a podmínky využití příspěvku ze strany nadačního fondu se v současné chvíli chystají, nicméně smyslem výzvy bude to, aby rodiny dětí z Prahy 2 měly možnost rychle dosáhnout na potřebnou psychologickou či terapeutickou pomoc. Nadační fond za předem daných podmínek poskytne finanční prostředky na úhradu této odborné pomoci a naši spolupracující odborníci tuto pomoc zrealizují. Jinak samotná MČ Praha 2 dlouhodobě podporuje jeden z našich projektů – projekt Kámoš, o kterém jsem hovořila. A tak i díky této podpoře mohou letošní rok služby projektu využívat rodiče a děti již devatenáctým rokem. Součástí nabízených služeb je právě také psychologická a terapeutická podpora.  

Ptal se: tin