Obě baziliky v Praze 2 potřebují lásku lidí a pomoc

Listopadové dušičkové období a nastávající adventní čas jsou dobou, kdy víc než jindy myslíme na pomíjivost života. A na naše předky. 

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Jak přispět na novou střechu vyšehradské baziliky

■  darem na transparentní účet: 6631277329/0800

■  zakoupením úlomků sejmuté staré břidlice v pokladně baziliky

■  zakoupením vánočního dárku: keramiky z dílny vyšehradského umělce Patrika Daiče nebo šperků s využitím kousků původní břidlice v pokladně baziliky

■  zakoupením tašky za tašku: speciální plátěné tašky vyrobené v chráněné dílně neziskové organizace Borůvka pomáhající lidem s handicapem, jejíž obchůdek je na Vyšehradě za Táborskou bránou. Jejich výrobky lze koupit i v kavárně v areálu Jedličkova ústavu na Vyšehradě

V čem by nás činy minulých generací mohly inspirovat? Za zamyšlení stojí nesobecká štědrost, s níž naši předkové přispívali na svatostánky. Příkladem je bazilika sv. Ludmily na náměstí Míru, kterou si obyvatelé Vinohrad doslova vydupali ze země. Také vyšehradská bazilika sv. Petra a Pavla, kde právě probíhá veřejná sbírka na novou unikátní břidlicovou střechu, je národním pokladem, který si zaslouží pozornost nás všech. Velké chrámy i nyní potřebují milodary.

Bazilika sv. Ludmily vybírá na opravu vchodů a balustrád

Bazilika sv. Ludmily je otevřena každý den na několik hodin. A jak říká svatoludmilský farář Jakub Berka, je otevřena zdarma a s láskou. Lidé sem chodí pomodlit se, v klidu posedět, obdivovat zdobný interiér. Často přitom zahlédnou Jakuba Berku, jak se jde v tichosti během dne pomodlit k presbytáři, svému oblíbenému místu, chystá květiny na mši nebo zajde do zpovědnice. Dlouho tam sám nezůstane. „O Češích se traduje, jací jsou to ateisté, ale ke zpovědi chodí ve velkém. V kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě zavedli dokonce zpovědní pohotovost,“ komentuje Berka.

Donátoři k historii tohoto kostela, nedávno prohlášeného za baziliku, patřili odjakživa: například kostelní lavice, v nichž sedí věřící dodnes, věnovala v roce 1895 vinohradská záložna. Poslední veřejná sbírka proběhla na rekonstrukci velkých romantických varhan a byla ukončena před šesti lety. Byla úspěšná, od té doby se opět hraje na varhany na kůru a nikoliv na varhanní pozitiv. O pomoc drobných dárců i velkých donátorů stojí svatoludmilská farnost i nyní.

Na co konkrétně mohou v současnosti přispět, se dočtou na stojanu v hlavní lodi, kde je velký plakát s fotografií baziliky a prosbou o pomoc bazilice. Jsou to čtyři boční vchody a kamenné balustrády (odhad 900 000 korun), další část výměny břidlicové střešní krytiny (odhad 1 300 000 korun), dále ocelové sítě proti holubům (400 000 korun) a ještě na měděné žlaby a okapy (120 000 korun). Jak přispět bazilice sv. Ludmily? Darem na účet: 4387957349/0800 nebo v pokladně baziliky.

Když mně Jakub Berka vede ke stojanu s prosbou o pomoc, čeká ho tam překvapení. Někdo tam zastrčil ručně psaný lístek se vzkazem: „Sítě ne. Ochraňte baziliku jinak!“ Otec Berka se pousměje a položí řečnickou otázku: „A jak to asi máme udělat?“ Holubí trus je postrachem památek nejen v Praze, ale i dalších evropských městech. Proto to ochranné síťování soch nad opraveným průčelím baziliky, které někomu estetický zážitek může kazit. I z tohoto lístku je patrné, že lidé mají ke svatoludmilské bazilice blízký vztah. Bylo to tak vždy: na stavbu kostela se skládali místní obyvatelé a prováděla ji vinohradská obec. Tisíc členů spolku pro podporování této stavby aktivně přispívalo a vypisovalo veřejné sbírky, takže stavba byla dokončena během pěti let. Obřad posvěcení sledovaly tisíce diváků a význam kostela posvětila v roce 1892 návštěva císaře Františka Josefa I.

Tisíciletou historii má vyšehradská bazilika. Teď potřebuje novou střechu

Vyšla jsem 99 schodů, a to jsem teprve v třetině výšky jedné ze dvou věží baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Stojím na podestě schodiště, po jedné straně další schody vedoucí až ke zvonům, po druhé klenutý otvor, jímž se vchází do potemnělého prázdného prostoru s dřevěným krovem střechy. Je to obrovský prostor, plocha střechy je 1650 metrů čtverečních. Stojím na úzké dřevěné lávce a snažím se nedostat závrať při pohledu na klenby hlavní lodi, které se kulatí hluboko pode mnou, obklopeny nicotou.

Takovou cestu vzhůru, nebo ještě výš na lešení, musí denně projít pokrývači, tesaři, klempíři, kameníci a další řemeslníci, kteří se podílejí na velkolepém stavebním úkolu – výměně 60 000 břidlicových tašek a opravě části krovu baziliky. 

Dnes tu nikdo není – prší. Průvodcem je mi děkan Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Michal Němeček, který očividně žádnou závratí netrpí a je lehce zklamaný z toho, že nesdílím při pohledu na vnitřek chrámu z místa, kam se běžně nechodí, stejné nadšení jako on: „Je to mé oblíbené místo, kdyby nepršelo, byla by otevřená okénka, odkud je dechberoucí výhled na Prahu. Kdybych chtěl uctít vzácného hosta, vzal bych ho právě sem do krovu, protože to, co je tady, se jen tak nevidí. Tedy pokud by byl můj host fyzicky zdatný, a pokud ne, zavedl bych ho na zahradu děkanství s vinicí, odkud je výhled na baziliku a kde je božský klid.“

Opravu střechy, respektive položení krytiny z nové břidlice po sejmutí té staré, Vyšehradská kapitula už zahájila. Bude trvat minimálně do roku 2029 a během té doby půjde 200 tun materiálu ze střechy dolů a zase nahoru. Nyní se opravuje sanktusní věžička ve výšce 37 metrů nad zemí, odkud vyzvání malý zvon umíráček, také se opraví a pozlatí makovička. Hotovo musí být nejpozději do konce roku, než přijde zima. Vyšehradská bazilika má nedozírnou hodnotu, uměleckou, historickou i duchovní, dovnitř se nesmí dostat ani kapka deště.

Nová břidlice, která pokryje střechu baziliky, se těží na východním pobřeží USA a ve Španělsku, v tuzemských lomech, do značné míry vytěžených, není tak kvalitní. Náklady na novou střechu jsou vyčísleny na 45 milionů korun, ve veřejné sbírce, která byla zahájena letos na jaře, bylo vybráno k 10. říjnu letošního roku 761 800 korun. „Nejvyšší příspěvek byl 100 000 korun, ale i každý malý dar je zázrak,“ říká děkan Němeček. A dodává: „Žijeme s obavami, zda se nám podaří celou částku sehnat, ale ještě víc s nadějí, že nám lidé pomohou, a přineseme Praze něco jedinečného. Vracíme totiž na střechu původní ornament střídající světlou a tmavou břidlici, vytvářelo to zvláštní borduru. Vzor už není desítky let patrný, světlá břidlice ztmavla, ale nově bude vidět až z Pražského hradu. Ukázalo se také, že část střechy, která byla opravena v 80. letech 20. století, je v horším stavu než ta původní, stará 120 let.“

Veřejná sbírka na novou střechu se pořádá pod mottem: Pomozme, aby náš národní klenot zůstal v suchu. Zástupci vyšehradské kapituly věří, že bazilika na památném Vyšehradě, kde sídlili čeští králové a která je spjata s křesťanskými kořeny našeho národa, nezůstane lidem lhostejná a zapojí se. Svou záštitu opravě vyšehradské baziliky připojil i starosta Prahy 2 Jan Korseska a pražský arcibiskup Jan Graubner. 

Co se chystá na Vyšehradě

■  rekonstrukce krovů nad hlavní a jižní lodí

■  náhrada břidlicové krytiny nad hlavní a jižní boční lodí

■  oprava zdiva v podkroví a částečná náhrada klempířských prvků

kla
foto: archiv kapituly