Divák přijde po rekonstrukci do krásného, lesknoucího se secesního sálu
Ten, kdo momentálně o chystané rekonstrukci Divadla na Vinohradech ví nejvíc, je jeho ředitel a herec Tomáš Töpfer. Oprava divadla možná bude symbolickou tečkou za jeho desetiletým ředitelováním na vinohradské scéně. V následujícím rozhovoru odkryl, co čeká soubor po přechodném uzavření divadla:
Obáváte se rekonstrukce divadla?
Strašně se na ni těším! Připravujeme se na ni poměrně intenzivně už šest let od chvíle, kdy se zjistilo, že jevištní technologie jeviště z roku 1927 je v havarijním stavu, nesmíme ji používat a je životu nebezpečná. Je nutné ji vyměnit a já jsem uvítal, že pražský magistrát, který je zřizovatelem našeho divadla, přistoupil na myšlenku spojit to s celkovou rekonstrukcí divadla. To divadlo si to opravdu zaslouží.
Kdy myslíte, že rekonstrukce Divadla na Vinohradech začne?
Posledních šest let vznikaly studie, nápady, výběrová řízení na architekty a projektanty a nyní máme platné územní rozhodnutí a stavební povolení vydané MČ Praha 2, s kterou byla výborná spolupráce. Teď jsme všechno předali magistrátu, do této chvíle to dělalo divadlo, respektive já, nyní vypíše hlavní město Praha výběrové řízení na generálního zhotovitele. Podle mého odhadu se na jeho výsledek bude čekat takřka rok. Je to velká zakázka a jsme v Čechách, takže předpokládám, že ten, kdo skončí na druhém a třetím místě, se odvolá.
Co nastane potom? Přestanete dva roky hrát?
Náhradní scénu budeme mít v Kongresovém centru a část repertoáru budeme hrát tam. Problémem je, že KCP má svůj vlastní program, do kterého bychom se měli vejít, a já nemůžu říci konkrétní datum, kdy se tam přesuneme. Jsem také domluvený s vedením Národního divadla, že dva naše úspěšné tituly můžeme hrát ve Státní opeře.
Jaký vztah k historické budově na náměstí Míru máte?
Patří společně s Národním muzeem a Státní operou k secesním skvostům Prahy. A zajímavé je, že je to poslední budova, postavená v Praze jako divadlo, žádnou další Praha od roku 1907 už nepostavila. Jiná pražská divadla jsou v různých prostorách, jako je např. varieté U Nováků či sklepní prostory bývalých kin. Divadlo na Vinohradech má ohromný genius loci, vystřídaly se zde generace věhlasných divadelníků a šly tudy dějiny českého divadla. V ředitelně nechávám ze sentimentálních důvodů nábytek z první republiky, sedával na něm ještě Karel Čapek, režisér Hilar, ředitel Šubert, ředitel Pavlíček, u něhož jsem se já vyučoval. A hlediště je postavené do půlkruhu jako v dobách antického a shakespearovského divadla, takže je dobře vidět z každého místa, ne jako rovné řady v dnešních moderních divadlech.
Co se v divadle opraví?
Všechno. Zbydou tady holé zdi. Diváci by po otevření neměli poznat vůbec nic. Přijdou do krásného, lesknoucího se secesního sálu a možná ocení nové záchody. Potěší je i nová klimatizace a inteligentní světla pro osvětlení divadelních her. Zázraky nového zvukového a světelného parku diváci určitě ocení. Vznikne nový sklad pro uskladnění kulis v podzemí vzadu za divadlem, abychom je nemuseli převážet po Praze, jako to děláme dosud, bude tam ještě zkušebna a komorní scéna pro 120 až 130 diváků. A Vinohraďáci dostanou dárek v podobě nového náměstíčka s fontánkou za divadlem, které nahradí současné ohyzdné parkoviště.
Co bude první hra po otevření?
O tom přemýšlíme. Ale mělo by to být něco hezkého a českého.
Ptala se: kla