Začíná nový školní rok 2023/2024. Jaký asi bude?
V září bývá největší událostí v rodině nástup do školy. Ředitelé a učitelé se na první školní den připravují dlouho dopředu, pro žáky a studenty začal nový školní rok 4. září 2023. Jaký bude? Záleží na mnoha okolnostech, ale důležitou roli hrají i zřizovatelé škol – v Praze je to nejčastěji magistrát a jednotlivé městské části, jinde v republice ministerstvo školství, obce, kraje, církve nebo soukromá osoba.
Zeptali jsme se zástupců koalice a opozice:
Jak nejlépe docílit optimálních kapacit základních škol v Praze 2?
Upozornění redakce: Příspěvky na této straně nevyjadřují stanovisko MČ Praha 2, za obsah i formu odpovídají jejich autoři.
NÁZORY KOALICE
JAN KOLÁŘ / ANO
Optimálních kapacit není možné dosáhnout
Vážení čtenáři, téma tohoto čísla je velmi choulostivé. Pohled na kapacity škol je v zásadě dvojí. Zaprvé očima pedagogů, tedy s odkazem na kvalitu výuky při určitém obsazení tříd, zadruhé očima zřizovatele a skutečnými demografickými potřebami. K tomu nyní musíme zohledňovat i příchod zahraničních dětí v důsledku vleklého válečného konfliktu na Ukrajině.
Pohled pedagoga mohu zodpovědně posoudit: výuka 34 dětí najednou je prostě strašně náročná. Jenže silné ročníky přichází a stýskat si není na pořadu dne. Co je horší, že ani těch 34 žáků na jednu třídu v budovách, kde hygienici takový počet povolí, nestačí.
Panuje také rozkol mezi skutečnými kapacitami škol a rejstříky ministerstva školství. Jen v Praze činí rozdíl těchto dvou údajů téměř 11 tisíc míst! Pak je tu ještě otázka údajů z matrik a tzv. spádové turistiky. To by však vydalo na samostatnou glosu. Problémy mají zatím hlavně okrajové části města, kde je realizována masivní výstavba nových bytů. Zaostává budování infrastruktury, včetně škol. A když už se podaří nějakou novou školu otevřít, objeví se problémy personální. Učitelů, zvláště prověřených, je opravdu málo. To se samozřejmě týká i otázky rozšiřování stávajících zařízení.
Trend je však patrný i u nás na dvojce. Navyšovat kapacity historických budov téměř není možné, a přestože se naší současné koalici povedlo vybudovat dvě nové třídy pro prvňáčky hned vedle ZŠ Štěpánská, jedná se zároveň o jednu z posledních možností. Zbývají možná tak půdní vestavby, ale zde zase narážíme na odmítavá stanoviska památkářů.
LENKA MOTTLOVÁ / ODS
Pro děti z Prahy 2 se místo ve školách vždycky najde
Na tuto na první pohled jednoduchou otázku opravdu neexistuje jednoduchá a jednoznačná odpověď, ale pokusím se to v kostce shrnout. Praha 2 má 10 základních škol, do nichž je každoročně přijato kolem 450 dětí. Situace je sice v detailech každý rok trochu jiná, ale dlouhodobý trend se výrazně nemění. A přestože je nastavení kapacit škol multioborová disciplína, troufnu si říct, že na Dvojce se s touto „problematikou“ umíme opravdu dobře vypořádat a jsme vždy dopředu připraveni. Svědčí o tom i fakt, že se zatím ještě nikdy nestalo, aby pro děti ze spádových oblastí Prahy 2 nebylo na základních školách místo, což je v Praze spíše unikátní jev, na který můžeme být právem hrdí. Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby ředitelé základních škol měli větší kompetence v omezení spádové turistiky, ale tato problematika je bohužel v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Na druhou stranu příští rok začnou platit nové hygienické normy, které umožní ředitelům flexibilněji využívat prostory škol. Ale ještě zpátky k letošnímu roku, který je dobrým příkladem toho, že je pro nás školství jednou z priorit. V ZŠ Štěpánská se první školní den otevřely nové učebny pro prvňáčky, kterých letos mimochodem nastupuje rovných 500, což je nejvíce za posledních deset let. A jako každé prázdniny probíhalo mnoho dalších investičních akcí i v jiných školských zařízeních. Od půdní vestavby v ZŠ Londýnská, rekonstrukce střechy a podkroví Na Smetance nebo podlah a půdy v Jana Masaryka. Rekonstruovalo se i v několika školkách. Snad budou děti, pedagogové i rodiče spokojeni.
MICHAL ORSÁG / TOP 09
Všechny školy musí být excelentní
Praha 2 má výborné školy. Není tedy překvapivé, že zájem o ně převyšuje kapacitní možnosti. Naplněnost tříd ale nelze navyšovat do extrémních čísel (jakkoliv lze kvalitní výuku provádět i při vyšším počtu žáků – je to však pro všechny zúčastněné daleko náročnější). Jakožto centrální městská část máme omezené možnosti výstavby, proto je pro rodiče skvělou zprávou, že jsme postavili nový pavilon pro žáky prvních tříd ZŠ u svatého Štěpána a pracuje se na studii pro navýšení kapacity ZŠ Jana Masaryka. Několikaletý trend ukazuje, že počet spádových / nespádových žáků hlásících se na základní školy Prahy 2 je zhruba jedna ku jedné. Lidsky všem rodičům rozumím, chtějí pro své dítě co nejkvalitnější vzdělávání. Primárně by však děti měly chodit do školy spádové, nejen s ohledem na jejich sociální vazby mimo školu.
Z pohledu zřizovatele je nutné podporovat školy tak, aby všechny byly na co nejvyšší úrovni – tím eliminujeme rozdělení škol na špatné a vyhlášené. S kritérii pro přijetí bychom neradi hazardovali. Některé obce jdou na hranu (či až za ni) legislativy a podmiňují přijetí dlouhodobějším pobytem dítěte ve spádové oblasti, ale i nutností trvalého bydliště zákonného zástupce tamtéž. U nás jsou kritéria typicky dvě: spádová oblast a sourozenec navštěvující danou školu. Celkově při plánování v kontextu kapacit škol pracujeme s demografickou křivkou odhalující silnější a slabší populační ročníky. Nutno podotknout, že se to odboru školství a naší radní ve spolupráci s řediteli škol dlouhodobě úspěšně daří.