Noviny Prahy 2

Zpravodaj MČ Praha 2. Městská část zahrnuje ve svých hranicích část Nového Města, Vyšehrad, část Královských Vinohrad a část Nuslí.

Strana 13

13

ČÍSLO 3 – BŘEZEN 2023

VÝLETY DOHISTORIE

A

co že vlastně ten Karlov je? Většinou

si ho každý představí naseverním

předmostí Nuselského mostu avokolí

chrámu P.Marie asv. Karla Velikého. Ale

Karlov je daleko větší, očemž svědčí už

dnes historické pojmy, jako např. porod-

nice naKarlově, nemocnice naKarlově,

blázinec naKarlově, vodárna naKarlově.

Už odnepaměti se tu mezi dětmi trado-

valo, že hranice Karlova vedou takto: odNu-

selského mostu severně ulicí Lublaňskou, pak

západně ulicí Rumunskou acelou ulicí NaBo-

jišti dozahrady ústavu choromyslných. Odtud

hranice Karlova vede jižním směrem přes par-

cely porodnice apovrstevnici nad údolím Al-

bertova aparku Ztracenka západně odMuzea

Policie ČR doulice Horské, pak pohradbách

zpět kNuselskému mostu.

Takto vymezený prostor nazývají staro-

usedlíci Karlovem, jehož středem bylo Füg-

nerovo náměstí. Ztohoto prostoru také po-

cházely téměř všechny děti chodící dozdejší

ZDŠ (vsoučasnosti zrušené asloužící kjiným

školním potřebám). Každopádně toto území

bylo takovým tabu pro žáky zokolních škol

ajiných pražských čtvrtí. Povzoru lmu Knof-

líková válka tady totiž nebydlící děti občas

přišly oknoíky či otkaničky dobot.

Nesmíme také zapomenout, že vpolovině

minulého století ještě nikdo ze zdejších oby-

vatel netušil, že tu bude jednou stát Nuselský

most. Ulice Sokolská aLegerova nikam tehdy

nevedly jako dnes; končily nahranici ulice

Boženy Němcové ubudov Dětské nemocnice

(dnes zbořené). Automobilová doprava kon-

čila vpodstatě ulicí Rumunskou, kterou se

jezdívalo naVinohrady. Aprotože tady ne-

bylo tolik automobilů, ba přímo téměř žádné,

sloužil jižní konec Legerovy ulice ijako hřiště.

Těšili jsme se najaro, kdy vypuknou

poškolním vyučování první mače. Ano, zde

se odjara dopodzimu prováděly urputné

fotbalové boje. Brankami byly obrubníky

chodníků, naněž se položily školní brašny,

vozovka by la hrací plochou, nakterou

vyběhla dvě mužstva, každé shodně

po4–6 hráčích. Pozápasech jsme teprve

šli domů dělat školní úkoly.

Ještě najaře jezdilo poKarlově každý den

suhlím či briketami několik nákladních aut,

„V

inohradská bezpečnost není

jak vidno znedávného vylou

-

pení kostelní kaple, izpřečetných ji-

ných případů, valná. Nejde ovšem

onějakou nedbalost ze strany místní

policie, která činí se při zúženém

svém aparátu, seč lze. Spíše jsou tu

vinni ti, ojejichž majetek se jedná.“

Noviny upozornily nanejvětší bez

-

pečnostní rizika. Zároveň navrhly

opatření, jako například zlepšení ve

-

řejného osvětlení, která mohla při-

spět kesnížení kriminality: „Jsou

všechny vinohradské peněžní

ústavy, pošty, kostely apod. pravi

-

delně hlídány, mají alarm aplatí po-

jistné proti krádeži? Bude něco uči-

něno vtom směru, aby uvnitř města,

dodomovních bloků vklíněné neza

-

stavěné parcely byly zulice ohra-

ženy plotem, který zabrání zadem

vnikati dodomovních dvorů amíst

-

ností?“ Tento problém se týkal napří-

klad budovy hlavní vinohradské

pošty: „Vtéto souvislosti napadá nás

zejména nezastavěná parcela

upošty vulici Moravské, kde denně

číhá nebezpečí namiliony státních

peněz napoště uložené.“ Redaktoři

novin provedli mezi vinohradskými

Napoštovní pohlednici asi zroku 1910 je Karlov se všemi svými dominantami. Vlevo věž kaple

vporodnici, uprostřed hodinová věž jedné znemocničních budov, věže chrámu naKarlově,

vpravo je pak věž již neexistující Dětské nemocnice. Napohlednici dále vidíme hradby, park

Folimanka aželezniční koleje ztehdejší Prahy naSmíchov.

Jak se pozná jaro? NaKarlově ho prozrazovaly bíle aalově kvetoucí šeříky, lípy aakáty vulicích (ani jedna ulice zde nebyla beze

stromů), naFügnerově náměstí bílé bledule asněženky. Najaře měl co dělat izahradník sídlící pod hradbami vHorské ulici.

Měl zde domek aněkolik terasovitých políček doFolimanky.

VZPOMÍNKA NAKARLOV III. DÍL  JARO

znichž uhlíři putnami nosili topivo

dosklepů domů nebo ho sypali dosklep-

ních okýnek zchodníků ulic. Tehdy se tu

netopilo elektřinou nebo plynem, atak

vestudených měsících býval Karlov za-

halen dokouřových clon zkomínů čin-

žovních domů. Dodoby zprovoznění ma-

gistrály to tehdy tady byla jediná

ekologicky záporná činnost. Když naKar-

lově někomu došlo uhlí, zašel doob-

chodu stopivem vLublaňské ulici. Zde si

mohl půjčit jednonápravový dřevěný plo-

šinový vůz, naněj naložit pytlované uhlí,

nebo sadu svázaných briket, ale idrátem

omotaná kola štípaného dříví či třísek

nazátop. Kdo neměl vlastní dvoukolák,

musel se spokojit stímto plošinovým

vozem svelkými dvěma loukoťovými

koly, jež obepínala železná obruč. Jízda

stěmito půjčenými vozy byla pokarlov-

ském dláždění ovšem strašná. Tahali je

rodiče, ale viděl jsem je tahat itřemi

dětmi. My děti jsme si je párkrát půjčily

ipro sebe (vozy byly zaparkovány

nachodníku před krámem) avozily jsme

se Lublaňskou nebo Tyršovou ulicí. Tahaly

se zařetízek nebo zasilný drát, akdo byl

vpředu, tak schválně řehtal jako kůň,

který táhne bryčku.

Karlov si žil poklidným životem až téměř

dokonce 60. let, pak už to nebylo ono.

Jan Dvořák

OPŮVODU NÁZVŮ ULIC

Myslíkova ulice

PSALO SE PŘED STO LETY

Dnes obezpečnosti

„Pověsti ozdražení elektrického proudu, které se

vtěchto dnech rozšířily poPraze ahlavně poKrál.

Vinohradech, nezakládají se dle našich informací

napravdě. Naopak dala Zemská politická správa

podnět obci pražské kezlevnění sazeb plynárenských

ielektrárenských.“ Inu, našim předkům můžeme

vtomto ohledu jen závidět…

peněžními ústavy malou „bezpeč-

nostní“ anketu. Ředitelství Záložny

vinohradské natéma bezpečnost

uvedlo následující: „Záložna dnes

spravuje přes Kč 200.000.000 svěře

-

ného jmění, opatřena jest již pocelá

desetiletí všemi možnými ochran

-

nými prostředky.“

Podobné bezpečnostní opatření

měl idruhý největší vinohradský pe

-

něžní ústav, Městská spořitelna: „Náš

ústav je vesvých místnostech

naPurkyňově náměstí velmi dobře

zabezpečen proti krádeži. Svěřené

hodnoty avlastní cennosti naše ulo

-

ženy jsou vpancéřovém sklepení,

jehož stěny chovají vsobě 480 metr.

centů železa ajehož vchod uzavírá

se pancéřovými dveřmi 14 metr.

centů těžkými. Ochranná alarmní

zařízení jsou přirozeně tajemstvím

ústavu. Noční hlídku obstarává spo

-

řitelní ponocný se cvičeným psem-

-vlčákem.“ Noviny téma bezpečnosti

shrnuly následovně: „Spotěšením

konstatujeme, že naše peněžní

ústavy vinohradské učinily svědo

-

mitě vše, čeho třeba kochraně ma-

jetku, jim svěřeného. Ničeho nám

však dosud nesdělily úřady státní,

jichž máme unás několik, akteré

chovají rovněž stále veliké sumy

peněz.“ Opoznání hůře natom byly

se zabezpečením svých provozoven

vinohradští živnostníci: „Nedávné

případy dalšího loupežného přepa

-

dení vnašem městě znamenají nový

vykřičník votázce místní bezpeč

-

nosti. Vyslovujeme svůj podiv nad

tím, že dotčené rmy nedaly svoje

krámy opatřiti zvonkovým alarmem.

Anavíc salarmem, tušíme, jest ipo

-

jištění proti krádeži levnější!“

Adobrá zpráva nazávěr: „Budova

Okresního policejního komisařství

naKrál. Vinohradech se opravuje.“

Michal Frankl

Pozn. autora: Citace zdobového tisku

pochází zperiodika „Vinohradské listy“,

které je součástí fondů Národní

knihovny České republiky.

S

everozápadní hranici mezi

naší městskou částí aPrahou 1

představuje Myslíkova ulice,

která křižuje několik ulic mezi

Spálenou třídou aMasarykovým

nábřežím. Tato komunikace

vznikla vdobě založení Nového

Města vprvní polovině 14. století

azprvu žádné jméno nenesla.

Uzavírala ze severu vyvýšenou

osadu Zderaz, aproto se pro ni

ujalo nadlouhá léta pojmeno-

vání Pod Zderazem. Když si tu

své dílny vybudovalo několik pa-

sířů (tehdy měli zaúkol produ-

kovat především kovové oděvní

doplňky, zatímco dnes toto ře-

meslo má blíže spíše kumělec-

kému kovářství), začali Pražané

říkat, že jdou do„Pasířské“.

Napřelomu 17. a18. století se

zde vevětší míře objevovali ob-

chodníci sobilím, atak zvítězilo

pojmenování „Žitná“ (dnešní

Žitná ulice se tehdy jmenovala

Žitnobranská).

Napočátku užívání součas-

ného názvu v80. letech 19. sto-

letí stojí jeden veliký omyl.

Nakřižovatce se Spálenou ulicí

stojí dům č. 171/31, nad jehož

vstupním portálem se zachovala

pamětní deska hlásající, že dům

mimo jiné náležel rodině Myslíků

zHyršova. Veskutečnosti ale

dům vroce 1648 získal odsvé

manželky Kateřiny zLilienfeldu

úředník udesek zemských Eliáš

Myslich zVilimštejna. Vletech

1861–1904 se zde nacházel

velmi úspěšný pivovar UMyslíků,

poněm hostinec ave2. polovině

20. století řeznictví sjídelnou,

vekteré bylo možné zastihnout

herce zblízkého Národního di-

vadla, atak si provozovna vy-

sloužila přezdívku „Pražský Holly-

wood“. VMyslíkově ulici žil např.

spolutvůrce naší hymny Fran-

tišek Škroup nebo obrozenecký

básník F. L. Čelakovský.

Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek