O původu názvů ulic: Myslíkova ulice

Severozápadní hranici mezi naší městskou částí a Prahou 1 představuje Myslíkova ulice, která křižuje několik ulic mezi Spálenou třídou a Masarykovým nábřežím. Tato komunikace vznikla v době založení Nového Města v první polovině 14. století a zprvu žádné jméno nenesla. Uzavírala ze severu vyvýšenou osadu Zderaz, a proto se pro ni ujalo na dlouhá léta pojmenování Pod Zderazem. Když si tu své dílny vybudovalo několik pasířů (tehdy měli za úkol produkovat především kovové oděvní doplňky, zatímco dnes toto řemeslo má blíže spíše k uměleckému kovářství), začali Pražané říkat, že jdou do „Pasířské“. Na přelomu 17. a 18. století se zde ve větší míře objevovali obchodníci s obilím, a tak zvítězilo pojmenování „Žitná“ (dnešní Žitná ulice se tehdy jmenovala Žitnobranská). 

Na počátku užívání současného názvu v 80. letech 19. století stojí jeden veliký omyl. Na křižovatce se Spálenou ulicí stojí dům č. 171/31, nad jehož vstupním portálem se zachovala pamětní deska hlásající, že dům mimo jiné náležel rodině Myslíků z Hyršova. Ve skutečnosti ale dům v roce 1648 získal od své manželky Kateřiny z Lilienfeldu úředník u desek zemských Eliáš Myslich z Vilimštejna. V letech 1861–1904 se zde nacházel velmi úspěšný pivovar U Myslíků, po něm hostinec a ve 2. polovině 20. století řeznictví s jídelnou, ve které bylo možné zastihnout herce z blízkého Národního divadla, a tak si provozovna vysloužila přezdívku „Pražský Hollywood“. V Myslíkově ulici žil např. spolutvůrce naší hymny František Škroup nebo obrozenecký básník F. L. Čelakovský.  

Jan Gross, foto: Jaroslav Kocourek