Pavlíkova Poutnice kráčí dál a došla…do kostela

Malíř, výtvarný publicista a vysokoškolský profesor Petr Pavlík, čestný občan Prahy 2, vystavuje do 15. března v bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru. Při té příležitosti vznikl následující rozhovor.

Vystavujete často v sakrálních prostorách? 

Je to poprvé. S tím nápadem přišel svatoludmilský farář Otec Jakub Berka a já jsem souhlasil,  umění je přece odleskem Boha. Jsem katolík a Jakub Berka je náš rodinný přítel, do baziliky svaté Ludmily chodím pravidelně na mše. Jakub Berka si vybral obrazy, které viděl na mé výstavě Poutnice v nesnázích v Galerii umění v Karlových Varech, a některé z nich umístil v bazilice svaté Ludmily.  

Ve vaší tvorbě je hlavním námětem figura Poutnice. Proč to není nikdy Poutník? 

Mlčenlivá kráčí světem a myslí si své. Poutnice je metaforou přirozeného života a je hlavní postavou mé tvorby. Je protipólem jiných mých postav, vohnoutů, kteří představovali manipulovanou lidskou existenci za minulého režimu. Předobrazem Poutnice byla vzpomínka na mou matku, jak osaměle kráčí nedělní liduprázdnou vinohradskou ulicí, když jela na Vysočinu na hrob svých rodičů.  Poutníky maloval kdekdo, kdežto poutnice dělal jen Jan Zrzavý, ke kterému jsem se v mládí upínal a považuji ho za svého duchovního otce, podobně jako Jaroslava Haška při mé literární tvorbě.

Má postava Poutnice něco společného s populárním fenoménem poutnictví? 

Krásně o tom mluví kniha O nomádství slavného filozofa Michela Mafesolliho, ale i některé biblické příběhy. Musíte poznat a projít svět, abyste si dokázali vážit toho, co máte doma. Vše na světě je propojené. I já jsem se vydal před deseti roky na duchovní pouť do Izraele s katolickým duchovním. Zažil jsem pouť slouženou na poušti – byl to zázrak. 

Na čem v současné době pracujete? 

Dělám skici k velkému obrazu Altamira Today, nazvaného podle slavné jeskyně. A připravuji na příští rok velkou pražskou výstavu.                         

Ptala se: kla