Z encyklopedie Prahy 2

František Ladislav Rieger (10. 12. 1818 – 3. 3. 1903)

V březnu uplyne 120 let od úmrtí českého politika, vlastence, poslance za Národní stranu Českého zemského sněmu a poslance Říšského sněmu ve Vídni a později Kroměříži, jehož jméno nese park na Vinohradech. 

F. L. Rieger se narodil v Semilech. V rodinném sídle s mlýnem a pilou si jako dítě poranil ruku, což ho poznamenalo na celý život. Vystudoval gymnázium v Jičíně,  poté nastoupil na studia v pražském Klementinu, kde ho velmi ovlivnil Josef Jungmann, kterému pomáhal s vytvářením slovníku českého jazyka. Dva roky studoval kvůli přípravě na vysokou školu filozofii, fyziku a logiku.  Po dokončení střední školy pracoval dva roky v otcově mlýně a tajně studoval práva, jež po otcově svolení dokončil v roce 1841, poté pracoval jako úředník u trestního soudu a roku 1847 získal titul doktora práv.  

František Ladislav Rieger se v Praze od počátku aktivně pohyboval mezi mladými českými vlastenci. V roce 1840 pomáhal uspořádat první český ples, o čtyři roky později spoluzakládal Měšťanskou besedu, aktivně napomáhal snahám založit Národní divadlo. V revolučním roce 1848 se zapojil do politiky a postavil se do čela českých liberálů. Byl dlouholetým spolupracovníkem Františka Palackého, jehož dceru Marii si vzal za ženu. Od roku 1861 spolupracoval s českou šlechtou a formoval program Národní (staročeské) strany, v jejímž čele stál téměř čtyřicet let. Po volební prohře s mladočechem Aloisem Pravoslavem Trojanem z politiky v roce 1891 odstoupil. V roce 1897 byl povýšen do šlechtického stavu. 

Zemřel v roce 1903 ve věku 84 let a je pochován na Vyšehradském hřbitově, o jehož proměnu v „národní pohřebiště“ se dříve zasloužil. Riegrovy sady na Vinohradech nesou jméno této významné osobnosti českých dějin od roku 1902  a od roku 1915 stojí v sadech pomník se sochou F. L. Riegra od J. V. Myslbeka.